Po delší odmlce jsem se odhodlal něco připsat. Ale hezké čtení to nebude. Léto pomalu pryč, a já mám pocit, že mi to letos šlo podstatně hůře, než vloni.  Ne že bych měl méně kapřů, ty jsem měl i vloni jen 4, ale nevím proč mi nejde ani droboť, a to mne pak u vody fakt nebaví. Teď jsem dorazil, po čtyřech hodinách, lehce navlhlý od deště a za celou dobu tři, slovy tři, cejnci do dlaně...  Ani červíci to nezachránili, ani smotaný rohlíček, ani feeder...  prostě nevím. Asi si dám pauzu, a budu doma zase pracovat. Rybám jsem dal letos času dost, ale po slibném rozjezdu na jaře, to pak bylo takové, prostě nevím, řekl bych že slabší. Přitom kolegové mají po 15 - 40 kapřích zcela běžně a to tam netráví tolik času... Další lapou macky kolem 70, které jsem já neviděl ani v kádích na Vánoce, prostě dílo. Jediné, co mne hřeje, že jsem se trochu opálil, vyvětral a chytil letos prvně v životě i tři úhoře a jednoho candátího dorostenečka, Ale to vše víceméně začátkem léta, pak už bída, bída...   Ani ta řeka nejde jako šla, jestli tam ty ryby vůbec jsou, a nebo mám totálně volšový ruce, dělám blbě krmení, házím do blbých míst v blbou dobu,...  No uvidíme ještě podzim, ale v té kose sedím u vody dost nerad, to už je spíš na procházky...  To zase bude úlovkáč:-)   To bude asi tím, že mne opustilo začátečnické štěstí, a přišly všední dny. Musím se víc zaměřit zase na řeku, třeba se mi odmění. Uvidím, doufám.

PS: Kdo to dočetl až sem, nechť nepropadá skepsi:-), prostě jsem si potřeboval ulevit, tak jsem se takhle vypovídal.

Hlavu vzhůru a Petrův zdar.

Komentář ke článku (0)

Komentář ke článku (0)

Tak jsem se zřejmě stal  provozovatelem nové sportovní disciplíny, stručně charakterizované posloupností:

Naplánuj kam jedeš, koukni do atlasu, najdi revír, nalož výbavu, nalož děti, přejeď půl republiky, vylož děti, najdi ten revír, zjisti, že tady to nejde, najdi jinou louži, nahoď do neznámé vody, vytáhni rybu, zabal to, nalož děti a jeď domů...

Časem jsem se dostal do pozice, kdy koníčky našich dětí stávají se koníčky našimi a tak mám docela slušnou taxikářskou praxi. Protože však nemusím stále koukat na sportovní srdcervoucí zápas, tak jsem si letos poněkud rozšířil "lovný obvod" a nahodil i párkrát do vody, kterou vidím prvně v životě. Je to docela adrenaliňák: Nenápadně si k věcem do auta přibalit nejnutnější propriety (znáte ten zkoumavý pohled manželky, proč si k autu nesu kbelík?), povolenku a vyrazit s autem malých sportovců do světa.

Zastavení první  - sobota   - Nový Jičín. Asi před 14 dny, naivně jsem si vzal červíky a vyrazil navnaděn mapou z NJ k Odře směrem na Studénku. Zde mne překvapila řeka, která místo mnou očekávaných 30 m na šířku měla asi tak 300 a louky kolem k tomu - prostě tálo, pršelo a voda se jen valila. To jsem tedy vzdal a jel hledat náhradní louži. Povedlo se mi to až na třetí pokus- místní rybníček přímo na okraji NJ, (jedna vody podezřelá, nebyl jsem si jist její svazovostí, jedna zamrzlá , tuším Čertův mlýn, nebo tak nějak), značná časová ztráta, do toho vítr, no říkal jsem si, že jsem se zase pěkně vyhecoval k pěkné kravině.  Místní 2 borci na mne hleděli poněkud podivně, a říkali, že berou kapři u hráze...  No já šel na druhou stranu, tam se mi víc líbilo a navíc mi nebudou koukat pod ruce, až se mi nebude dařit.  Asi po 15 minutách ufeedrován cejn, cca 25 cm, a tak se má dušička uklidnila. Po chvilce jsem ale už musel pro děti, takže sbalit, převléct a hurá pro ně.

Zastavení druhé - neděle - Prostějov. Navnaděn včerejším dnem, opět jsem tam ten proutek hodil...  Jak naivní...  Plumlov - vypuštěno na Sarajevo, Hloučela opět na hranici povodně, takže opět hledání náhradní lokality. Smržovská (nádrž?) nalezena, obejita, prut nahozen, kapr 36 zdolán, a opět domů:-) Místní povídá: No to jste si moc neposeděl, ale já tu sedím od rána, a ni ploutev.  To tak prostě je, že chodí štěstí dokola, a občas sedne na vola.:-)

Zastavení třetí - pondělí - po práci na řece Jihlavě: Pěkné místečko, jen trošku nepohodlí na 2 pruty, tak jsem nakonec delší sbalil a chytel jen na 2,7 m feedráček. Záběrů mnoho, kapříci 3, k tomu krásný jelec. Až jsem se ho lekl, když na mne při vylovování otevřel papuli.  Vše zpět do vody, poděkování místu a hurá k domovu.

Měl jsem tedy takových putovních 14 dní, a řeknu vám, je to adrenalin, nic o té vodě nevědět, jen tak přijít a zkoušet. Ale zatím to docela jde, a až já si najdu nějaký flíček na konci světa, kde bude klid a budu tam sám jako v jazykovém koutku češtiny v Tokiu- to bude paráda:-)

Zítra se chystám na opačný konec republiky k Labi  na školení. Musím opět autem, hádejte co dám dozadu do kufru:)  ještě že má ta oktávka tolik placu, jen ta průchodnost a brodivost je slabší:-)))

EDIT:  TEĎ jsem si vzpomněl - to Labe jsem navštívil, pruty nahodil a kulové chytil... :-(  čistá nula:-)

Komentář ke článku (0)

 Konečně jdu bez nuly!

Tak jsem po včerejším beznadějném dni myslel, že už skutečně raději počkám na opravdové jaro, ale když jsem pak vezl potomka za sportem za „hraniční kámen“, nedalo mi to, opět jsem do auta hodil propriety a v čase čekání navštívil jen tak na čumendu  asi 5 míst u řeky v povodí Dunaje. Některá se mi líbila, některá méně, některá jsou opravdu jen pro otrlé…  Pak jsem si řekl, že je zima a že dnes budu provádět jen průzkum. Ale poslední navštívené místo se mi tak líbilo, že jsem pruty na hodinku přece jen  vyndal, sestavil,  napíchl nástrahy a šup tam s tím.  Ale scénář stejný jako včera – plavačka nulová, uznávám, že mi prostě nejde. A to jsem jako kluk chytal jedině na splávek… Ale pravda, ne na tekoucí vodě, tam se asi musí umět. Feeder zpočátku také, ale  za chvilku (asi našly krmení?) začal na mé nervy brnkat statečně, a evidentně to nebylo od větru, nebo větviček. Jako zkušený borec J chytající již druhou sezónu jsem jasně poznal, že se mnou laškují ryby. Teď jen zjistit jaké a podívat se na ně. Ale nebylo to tak jednoduché – záseky do prázdna, pak už jsem zmenšoval nástrahy, ale nechtělo se mi zmrzlýma ( a to doslova, bylo tak 3 pod nulou, vlasec přimrzal v očkách J) rukama převazovat na ještě tintěrnější háček. Možná jsem měl i zkusit změnit délku návazce, ale navazoval jsem jen jednou plavačku utrženou na olši (já vím, jsem umělec…), a to mi úplně stačilo.

Pravdou je, že jak se špička cukala, začalo mne to bavit, a hned se mne zmocnila ta vášeň, ve kterou jsem už posledně nevěřil. Sbalil jsem plavačku, vytáhl vidličky co nejvýše, a ve stoje byl připraven na zaseknutí velryby, jen co zabere.  Když už jsem myslel, že zase pojedu domů s nulou v „Supersumáři puštěných ryb“, přece jen se na mne štěstí usmálo a po záseku se se mnou "do boje" dala moje první letošní  šupinatá.  Za chvilku se objevila malá plotička a za další chvilku už jela zpátky domů. Byla pěkná, vypadala zdravě a snad jich tam je v řece dost a dost.

Takže nula zažehnána a shodou okolností na pro mne úplně nové vodě a navíc ještě za hraničním kamenem.  Moravo dík.  Jsem spokojen, letos jsem zachytal a vše ostatní už beru jako krásný zážitkový bonus v přírodě navíc.

Petrův zdar!

PS:  A nejvíc mne těší, že jsem nepodlehl volání hamounství a nejel si pro ty tutové kapry, co mne na ně lákal včera kolega. Řeka to je to pravé ořechové pro mojí duši!

Komentář ke článku (0)

 Tak jsem včera nevydržel, vzal rohlík, červíky a žížalky a vyrazil k řece, Bylo docela hezky, sice kolem nuly ale vydržet se u vody dalo, navíc mi svítilo na řepu sluníčko, tak jsem tam chvíli zůstal. Výsledek je tristní.  Na plavačku vůbec nic, na feedrový proutek dvě nebo tři taková poškubnutí, měl jsem tam žouželku, ale bohužel - nic. Takže obdivuji všechny, kdo k vodě v tuhle dobu chodí a pak sem na MRK vylepí pochvalný příspěvek, jak dnes koušou a připojí foto ryb všech druhů..  Jak ti to dělají, to tedy netuším... No jo, já zapomněl, jsem holt hovn*chyt...

 Ale za tu doby u vody mne přišli "zkontrolovat" dva kolegové, jeden príma, a jeden mne trošku překvapil. Skládal jsem si věci a dostal jsem u toho školení, že mám jet na(.....), že tady je to zbytečný, ale že "tam" berou a ať tam frčím. Prý už má zapsáno 10 kaprů a to ty nejmenší pustil, podobně prý kolegové a vím, kolik, kam a kdy nasypali ryb, a kdy budou dodávat, a tak...   Tak jsem se tomu musel usmívat. 23.3. a mít zapsáno 10 kapřů je docela zářez. Já tedy nevím, co bych s nimi dělal, konzervárnu doma nemáme. Chlápek mě evidentně na "svém" fleku neviděl moc rád, zřejmě měll strach, abych mu neodnesl dalších 10 kusů:-))) Ale to se netrefil, já je nejenže neodnesu, ale zřejmě za celý rok ani nechytím:-) (Teda musím, říct, že mě to včera trochu nas**lo, ale to bylo možná tím, že jsem měl přece jen v kbelíku úlovek: Bordelu z prostoru tři krát tři, že se mi to dvakrát vysypalo...  Takže jsem mu řekl k jeho fleku svoje... Že tam zřejmě chodí pěkná prasata a že se dneska stydím,že jsem rybář. A nebylo to žádné smetí donesené vodou, ale pletenky, montáže v křoví, vlasce, světýlka a obaly, piksly i se zbytka červíků... konzervy od kuku...   prostě hnus.  Lehl mi foťák, tak to nemůžu teď vypáčit, ale pak sem tu fotku "úlovku" dám.  Jen si říkám, kolik tak rybářů tady vlastně v okolí je, kolik z nich je takových, co chodí na ryby místo chování pašíka ve chlívku a musí ulovit, jinak by se to nevyplatilo, a kolik je takových, co si jdou zachtat a neudělají po sobě aspoň na břehu zkázu. (odnesené ryby nikomu nevyčítám, pokud je to v rámci pravidel, ale buďte si jisti, že si o "přiměřeném" množství myslím svoje)

Doufám, že tedy snad tu smůlu překonám a uvidím konečně letos šupinu. Jinak si budu muset dát inzerát, aby mne někdo vzal s sebou na ryby a ukázal mi, jak se to vlastně dělá. (Jenže takový dobrák stejně asi není...) 

Komentář ke článku (10)