Tak jsem se zřejmě stal  provozovatelem nové sportovní disciplíny, stručně charakterizované posloupností:

Naplánuj kam jedeš, koukni do atlasu, najdi revír, nalož výbavu, nalož děti, přejeď půl republiky, vylož děti, najdi ten revír, zjisti, že tady to nejde, najdi jinou louži, nahoď do neznámé vody, vytáhni rybu, zabal to, nalož děti a jeď domů...

Časem jsem se dostal do pozice, kdy koníčky našich dětí stávají se koníčky našimi a tak mám docela slušnou taxikářskou praxi. Protože však nemusím stále koukat na sportovní srdcervoucí zápas, tak jsem si letos poněkud rozšířil "lovný obvod" a nahodil i párkrát do vody, kterou vidím prvně v životě. Je to docela adrenaliňák: Nenápadně si k věcem do auta přibalit nejnutnější propriety (znáte ten zkoumavý pohled manželky, proč si k autu nesu kbelík?), povolenku a vyrazit s autem malých sportovců do světa.

Zastavení první  - sobota   - Nový Jičín. Asi před 14 dny, naivně jsem si vzal červíky a vyrazil navnaděn mapou z NJ k Odře směrem na Studénku. Zde mne překvapila řeka, která místo mnou očekávaných 30 m na šířku měla asi tak 300 a louky kolem k tomu - prostě tálo, pršelo a voda se jen valila. To jsem tedy vzdal a jel hledat náhradní louži. Povedlo se mi to až na třetí pokus- místní rybníček přímo na okraji NJ, (jedna vody podezřelá, nebyl jsem si jist její svazovostí, jedna zamrzlá , tuším Čertův mlýn, nebo tak nějak), značná časová ztráta, do toho vítr, no říkal jsem si, že jsem se zase pěkně vyhecoval k pěkné kravině.  Místní 2 borci na mne hleděli poněkud podivně, a říkali, že berou kapři u hráze...  No já šel na druhou stranu, tam se mi víc líbilo a navíc mi nebudou koukat pod ruce, až se mi nebude dařit.  Asi po 15 minutách ufeedrován cejn, cca 25 cm, a tak se má dušička uklidnila. Po chvilce jsem ale už musel pro děti, takže sbalit, převléct a hurá pro ně.

Zastavení druhé - neděle - Prostějov. Navnaděn včerejším dnem, opět jsem tam ten proutek hodil...  Jak naivní...  Plumlov - vypuštěno na Sarajevo, Hloučela opět na hranici povodně, takže opět hledání náhradní lokality. Smržovská (nádrž?) nalezena, obejita, prut nahozen, kapr 36 zdolán, a opět domů:-) Místní povídá: No to jste si moc neposeděl, ale já tu sedím od rána, a ni ploutev.  To tak prostě je, že chodí štěstí dokola, a občas sedne na vola.:-)

Zastavení třetí - pondělí - po práci na řece Jihlavě: Pěkné místečko, jen trošku nepohodlí na 2 pruty, tak jsem nakonec delší sbalil a chytel jen na 2,7 m feedráček. Záběrů mnoho, kapříci 3, k tomu krásný jelec. Až jsem se ho lekl, když na mne při vylovování otevřel papuli.  Vše zpět do vody, poděkování místu a hurá k domovu.

Měl jsem tedy takových putovních 14 dní, a řeknu vám, je to adrenalin, nic o té vodě nevědět, jen tak přijít a zkoušet. Ale zatím to docela jde, a až já si najdu nějaký flíček na konci světa, kde bude klid a budu tam sám jako v jazykovém koutku češtiny v Tokiu- to bude paráda:-)

Zítra se chystám na opačný konec republiky k Labi  na školení. Musím opět autem, hádejte co dám dozadu do kufru:)  ještě že má ta oktávka tolik placu, jen ta průchodnost a brodivost je slabší:-)))

EDIT:  TEĎ jsem si vzpomněl - to Labe jsem navštívil, pruty nahodil a kulové chytil... :-(  čistá nula:-)

Komentář ke článku (0)