Tak se mi to do prčic smazalo...  (Ne nevymlouvej se, nesmazalo, to jen jsi takový matlák, že nejen kulové chytíš, ale i pracně vypocený článeček si  neopatrnou manipulací a překlikáváním smažeš...)

Tolik místo úvodu, teď již k těm "vodním" úvahám.

Po x letech, kdy jsem v dětství měl povolenku a potom spoustu let jen tak občas chytal u družstevníků, kamarádů a podobně, jsem se znovu legálně dostal k vodě a tak mi tenhle rok přinesl spoustu nových a hezkých zážitků. Jsem rybářem, který chodí k vodě poměrně často, kdyby mi v tom nebránily "objektivní důvody" (ženatým, zaměstnaným mužům to nemusím objasňovat), nebo i jiné zájmy, tak bych rybohodin u vody strávil zřejmě ještě víc. Teď se vrátím k tomu označení rybář. Vlastně nevím, jestli se tak mohu označovat, protože domů toho donesu hodně málo, Mně to tedy nevadí, spíš "objektivním důvodům", mně ke štestí stačí, že berou:-)

Mým hlavním koněm je říčka Sázava, kde jsem zjistil, že pokud není úplně den blbec, tak s nulou od vody neodcházím. No s nulou - s nulou odcházím, proškrtnutým úlovkovým lístkem také, ale pro mne to nula není a v průběhu roku jsem si udělal úlovkáč svůj. Do něj si zapisuji (mám asi nějakou úřednickou deviaci) úplně všechno, včetně 10 cm plotičky, kde, kdy, jak, abych měl přehled a nepodléhal rybářské latině. V tom sumáři to tak zle nevypadá, a rybám to snad také nevadí, protože většinou dostávají volnou ruku - vlastně ploutev - ve směru odplutí zpět do veletoku. Dalším prostorem, kde operuji je pak Šlapanka, a pokud podlehnu "volání kapra", nebo spíš výzvám jiných kolegů, tak se přesunuji i na přehradu Žabinec. No přehradu... My tomu tak říkáme.

S příchodem letošního jara jsem otřel prach z dvoudílného lamina, znovu přilepil uvolněná očka a promázl naviják. Spíše než o promazání šlo však u mého navijáku o resuscitaci a vymezení vůlí v převodech pomocí vazelíny. Takže po pár návštěvách vody jsem navštívil odbornou prodejnu a zakoupil soudobou techniku. Nic drahého, ale mně to vyhovuje. Musím říct, že spousta lidí tvrdí, že ryby se chytá na háček, nikoliv na výbavu, ale nemohu s tím tak úplně souhlasit. Je sice pravdou, že nejvíc ryb jsem kdysi vytahal jen bez prutu a na pytlačku, ale teď mi to nějak se starým vercajkem nešlo - nedoklopený přesmykač, nebo jak se tomu říká, neutažená brzda, nezastavitelný volnoběh, odpadávající špice, a a jiné veselé zážitky mne ale než ke smíchu přiváděly k zoufalství. Proto ta nová technika. Starý prut má čestné místo v garáži.

Pokusil jsem se i o feeder, docela se mi to zalíbilo a s pomocí přírody, internetu a štěstí i něco vylovil. Třeba se o tom rozepíšu někdy příště.  Zrovna tak jako o prvně v životě uvláčeném okounkovi, či jeho zubaté kolegyni.

A třeba i najdu chuť postesknout si nad některými obecnými otázkami kolem vody - pořádek, přístup kolegů, činnost MO, organizace brigád, změnám v technologiích...

Uvidíme.

Třeba to nikdo ani nebude chtít číst a pro sebe si to asi psát nebudu, na to mi stačí můj "supersumář puštěných ryb"

Tedy zatím a  tomu, kdo to přečetl přeji ať berou (i když je zrovna prosinec)!

Komentář ke článku (0)